K výhodám sádrokartonu patří variabilnost využití a nízká hmotnost (200 - 300 kg / m³). Předností sádrokartonových konstrukcí je i suchá a rychlá montáž. Desky se montují pomocí šroubů na základní konstrukci z ocelových profilů nebo ze dřeva, která se připevňuje na stěny, k podlaze a stropu. Spáry mezi deskami se vyplňují speciálními tmely.

Sádrokarton se použije tam, kde se vyžaduje minimální zatížení konstrukcí a kde nelze při stavbě použít mokrý proces. Používá se v podkrovních prostorách, kde je podlahová vrstva položena na trámový strop i v koupelnách. Ze sádrokartonu se nejčastěji dělají podhledové konstrukce, vyrovnávací nerovnosti povrchů stropů a stěn, na budování světelného stropu, kde překrývá instalace vedené pod stropem.

Ve staré zástavbě se dá využít například na snížení vysokých stropů, kde se snížením dosáhne úspora tepla a získá se i nový skladovací prostor. Ve starších panelových bytech se jím mohou nahradit bytová jádra z umakartových desek, které již nejsou moderní a často začnou odhnívat.

Sádrokartonové desky se snadno řežou na požadovaný tvar, při zpracování vzniká minimální množství stavebního odpadu a jsou levnější než klasické stavební materiály. Navíc, při jejich použití odpadají problémy se statikou, postup práce je rychlý, flexibilní a hospodárný, protože není třeba sekat drážky a průchody pro rozvody. Po skončení práce materiál nemusí schnout a povrch lze ihned upravovat. Kromě toho sádra vytváří v místnosti optimální klima, což ocení zejména alergici a astmatici.

Sádrokarton se použije tam, kde se vyžaduje minimální zatížení konstrukcí a kde nelze při stavbě použít mokrý proces. Používá se v podkrovních prostorách, kde je podlahová vrstva položena na trámový strop i v koupelnách. Ze sádrokartonu se nejčastěji dělají podhledové konstrukce, vyrovnávací nerovnosti povrchů stropů a stěn, na budování světelného stropu, kde překrývá instalace vedené pod stropem.

Ve staré zástavbě se dá využít například na snížení vysokých stropů, kde se snížením dosáhne úspora tepla a získá se i nový skladovací prostor. Ve starších panelových bytech se jím mohou nahradit bytová jádra z umakartových desek, které již nejsou moderní a často začnou odhnívat.

Sádrokartonové desky se snadno řežou na požadovaný tvar, při zpracování vzniká minimální množství stavebního odpadu a jsou levnější než klasické stavební materiály. Navíc, při jejich použití odpadají problémy se statikou, postup práce je rychlý, flexibilní a hospodárný, protože není třeba sekat drážky a průchody pro rozvody. Po skončení práce materiál nemusí schnout a povrch lze ihned upravovat. Kromě toho sádra vytváří v místnosti optimální klima, což ocení zejména alergici a astmatici.

Je třeba pečlivě vybírat především nosnou konstrukci a další výztužné prvky, protože každý výrobce navrhuje svůj vlastní postup, kde uvádí postup ukládání desek a po kolika kusech se musí ukotvit. Je třeba pamatovat na upevnění závěsných háčků a nosných konstrukcí na zeď. To je důležité zejména při přestavbě koupelny, protože umyvadlo se nemůže ukotvit do sádrokartonové desky, ale pouze na konstrukci. Proto je třeba si nejprve udělat plán, ve kterém jsou podrobně zakresleny všechny nosné prvky a podle nich navrhnout řešení konstrukce. Na výsledek práce má vliv i volba způsobu spárování a dodržení pracovního postupu. V některých případech nestačí spárovat pouze pomocí spárovací hmoty, ale také s využitím spárovací pásky. Sádrokartonové desky musí být před započetím práce suché a v oblasti spár očištěné od prachu. Na začištění a překrytí kotvících prvků se používá disperzní tmel.